Žijeme přítomností, ale zapomínáme na budoucnost

Není to jenom moderní motto, žít teď a hned. Najdete to i v některých východních i západních proudech filosofie, avšak co je důležité poznamenat, tak je to, že čím více žijeme přítomností a konzumem, tak se ztrácíme budoucnosti. Není to jenom příští generace, která si zaplatí své – nemůžeme za všechno vinit tu starší. Ano, byli tady, když se všechno začalo kazit, ale v té době nikdo netušil, jaké bude mít něco důsledky, takže říkat, že za to může předešlá generace, je docela velký alibismus.

Samozřejmě, s nynějšími poznatky a vývinem společnosti můžeme říci, že to, co se dělo v minulosti nebylo správné – o nás to řeknou budoucí generace, že jsme dělali tohle a tohle špatně a oni to zvládnou lépe. A tak to půjde stále dokola, stejně jako když staří nadávají na mladé, že jsou divocí, nezodpovědní apod., aplikujeme totiž naše současné vědomí na minulost, kdy jsme ale tyto zkušenosti a poznatky, které máme teď, neměli.

Pojistka do budoucna je hlavně pro vás

Tím největším dárkem, který můžete vašim dětem „dopřát“, tak bude to, že se co nejlépe zaopatříte na staří tak, aby to měli co nejjednodušší. Valná většina lidí si totiž přeje, aby nebyli přítěží pro své děti a vnoučata, když na to ale přijde, tak vlastně ani nemají jinou možnost, než na ně být odkázáni. A přesně takhle by to být nemělo. My pracující máme nejenom povinnost zaopatřit děti do věku, dokud nejsou schopni samostatně vydělávat, a ještě k tomu máme vlastní povinnost zaopatřit sami sebe. Pokud nezvládneme jedno nebo druhé, vždycky se to negativně projeví na našem životě – buďto v současnosti nebo v budoucnosti.

Bez plánování a myšlení dopředu to zkrátka nepůjde. Tak to prostě je. A kdo nemyslí dopředu a neplánuje, nemůže být připraven na to, až to přijde a bude zapotřebí opravdová pomoc. To se potom hodí každý záchranný plán – tonoucí se stébla chytá.